[Morbivod]
Cítím velký den prírody
Majestantný kraj plný
stromu, potoku a skal
Soucást ríše Trollech -
Kodské polesí
Lesní scenérie
Nekoncící aleje
Hluboké rokliny
Krištalové potoky
Za chladného rána zjara vcházím do kodského polesí
Už u bran cítím život lesa i skrytých bytostí
Dobre o nich vím a o to víc me mrazí po tele
Jen slabe prosvítá za kopci ranní slunce
Jako k zemi prikovaný v stoje zírám na obzor
Obrovští jeleni krácí po horizontu
Klaním se jejich kráse a zdravím lesní bohy
Porád je vidím míhat se mezi krovisky
I já stojím na horizontu, hledím v nekonecné lesy
Mám tu tolik prátel, co více si prát?
Jako bych létal, pln síly na dlouhé cesty
Je jich tu mnoho a všechny krásné, lesní...
V údolí šumí potok, vrány krákají
Krácím, kam me vede síla magická
Tisíce lesních hymen mi zní myslí
Sic jsem pouhou návštevou, cítím stíny domova
Ten strom, jenž me volal...
Doknout se kury, pohladit rukou
V prepevném objetí hledím ku vetvoví
Jako bych líbal ženu, nemohu ted odejít
Pujdu dál po ceste, ceká me pramen
Prírodní písen zpívá les a víla je se mnou
Pruzracná voda chladí mé i její ruce
Tolik kypím láskou k lesu a k víle po mém boku
Tak rád bych zustal, však má cesta vede dál
Pres pole zelenavé já musím jít
Konepruské jeskyne budiž muj príští cíl
Snad ne nadlouho se ted musím rozloucit
Sídlo dávných keltu prý je tento kraj
Znovu cítím pravdu, nesmrtelný duch
Jiste se vrátím do tech pravých hvozdu
Obejmout paní z lesa, vím, který je to strom