Jasmuz už spí...
Jasmuz už spí...
Den jakoby potemněl, a přece září
Röri zvedá raněné tělo
Za mostem duhovým jiný je svět
Smrt usedá v starcově tváři
To zrádná stráž v princových službách
Smrtící ranou kalí naděje všech
Kovář pak v slzách omluvu vyšeptá
"Odpusť, Paní, že rušil jsem klid."
Válečník Trom veze tělo kováře
Nad hladinou jezera letí jeho oř
Pod jedlí čarovnou k spánku uléhá
Jasmuz svoboden v sen se pohroužil
Výheň vyhasla jak v Jasmuzových očích jas
Již nevychrlí žhavých jisker roj
Kladiva netepou jak vřelé srdce kováře
Již nevyrobí žádnou čarovnou zbroj
Kovárna vychladla jak starcovy paže
Již nezazní v té místnosti nástrojů třesk
V Zeleném hvozdu usedl na všechny žal
Jasmuz usnul, své bohatství dal...
Jasmuz už spí...
Jasmuz už spí...